Site specific
A já
Pozvání k sociologické spolupráci na projektu site specific jsem poprvé dostal v roce 2001 od občanského sdružení Mamapapa. Od té doby jsem se zúčastnil mnoha akcí tohoto typu, organizovaných především o. s. Mamapapa, ale i studenty DAMU a FAMU.
Od roku 2009 do roku 2011 jsem se na přípravě a realizaci projektů site specific podílel i jako pedagog, a to v rámci pilotního předmětu Divadelní tvorba v netradičních prostorech na pražské DAMU. Moje role byla různorodá. Od iniciátora a spoluorganizátora akcí, přes fotografa, kameramana, sociologa až po kuchaře.
Site specific
Historie /výběr/
2012 ŠIROKÁ SMYČKA – Ústí nad Labem
V rámci mého tříletého pedagogického působení na DAMU (2009-2011) v rámci předmětu Divadelní tvorba v netradičních prostorech jsem měl možnost být u zrodu a realizace několika projektů site specific, které měly výraznější sociologizující aspekty, ať už svým použitím metod kvalitativního sociologického výzkumu či akčním terénním výzkumem, jehož výsledky byly jednou ze základních inspirací pro vlastní představení site specific s následnou reflexí do sociálního dění. Tím posledním byl projekt Široká smyčka v romském ghettu v ústeckých Předlicích. Široká smyčka v PDF.
2012 JEZERO MILADA – Ústí nad Labem /bývalý důl Chabařovice/
V publikaci Umění místa, AMU 2012, str. 86-91
2011 KOLORA 01 – Semily /bývalá textilka Kolora/
V publikaci Umění místa, AMU 2012, str. 146-157. Stránky Kolory 01
2010 SLAMĚNÝ PES – Praha /autobusové nádraží Florenc/
V publikaci Umění místa, AMU 2012, str. 42-47. Článek o události na aktualne.centrum.cz
2006 SLUNOVRATA – Praha /Narodní zemědělské muzeum/
2005 VČAS – Bechyně /klášter/
2004 STRAŠÁCI – Kačina /Muzeum českého venkova – zám. kaple/
Akce site specific na Kačině se uskutečnila vlastně náhodou. Připravoval jsem výstavu k desátému výročí pozorování strašáků. Vybral jsem fotky a nechal je nezvětšovat. Nakoupil rámečky a pasparty. Jen o jedno jsem se nestaral, totiž kde je budu vystavovat.
Náhoda mě v dubnu roku 2006 zavála na Kačinu a ředitel Muzea českého venkova Pavel Novák mi poté, co uviděl pohlednice s mými strašáky, nečekaně nabídl úžasné prostory nedostavěné zámecké kaple. „Tak přes prázdniny by mohla patřit vašim strašákům“, řekl mi. „Myslíte příští rok?“ „Ne, teď v červnu.“ Pak už zbývalo jenom pozvat kamarády z okruhu kolem občanského sdružení Mamapapa, aby mi s prostorem pomohli. Tam také začala moje spolupráce s houslistkou Ágnes Kutas, která na vernisáž zhudebnila moji básničku ► Strašák I.
Některé z vystavovaných fotografií můžete zhlédnout v galeriích na stránce Strašáci
2004 ČARODĚJNICE – Kosoř
2002 PODCHOD – Praha /podchod do továrny Avia v Letňanech/
K projektu jsem byl přizván společně se socioložkou Magdalénou Rajčanovou studenty pražské DAMU. Prvním krokem poznání této lokality byly slohové práce na téma „Tajemné Letňany“, které jsme zadali žákům pátých a osmých tříd tamních základních škol. Získali jsme tak několik desítek slohových prací plných dobrodružných až strašidelných příběhů a zážitků, odehrávajících se v Letňanech a v jejich bezprostředním okolí. Ty se staly nejen zdrojem témat pro site specific představení „Cesty příběhů, příběhy cest“, ale dale jsme je využily pro sociologickou adventure case study této pražské části.
RAJČANOVÁ M., ŠMÍD R. A co děti, mají se kde bát? in: BIOGRAF Č. 28/ 2002, str. 59-80
2002 – 2010 WORKSHOPY A AKCE SITE SPECIFIC
Mnichovo Hradiště /klášter a okolí Mnichova Hradiště/
Zevlování (2009)
Léto s Jeanne Mordoj (2006)
Na téma si už nevzpomenu, ale nezapomenu na francouzskou artistku Jeanne Mordoj a její performance se žloutky. Nakonec hlavním tématem workshopu bylo shánění potravy pro vlaštovčí mládě, které jsme nalezli druhý den po příjezdu nedaleko mrtvé vlaštovky-matky.
Vrstvy / Voda (2004)
Z workshopu vzešla i písnička ► Voda mě napadá
, ke které jsem složil text a maďarská houslistka a výtvarnice Ágnes Kutás hudbu. O čtyři roky později vyšla na CD Home made Ágnes Kutas a hosté. /Mamapapa 2008/
Svěcení jara (2004)
2001 POHYBY ZRCADLA – Šonov /kostel sv. Markéty/
V malé příhraniční obci Šonov na Broumovsku pořádala v červnu 2001 Mamapapa čtrnáctidenní workshop v rámci druhého ročníku Týdne pro broumovské kostely. Festival si kladl za cíl uměleckými aktivitami upozornit na většinou neutěšený stav kostelů v této lokalitě a pokusit se o jejich revitalizaci.Spolu s Magdalénou Rajčanovou jsme byli přizváni jako sociologové, jejichž úkolem bylo především sesbírat vyprávění pamětníků o šonovských kostelech pro představení v opuštěném kostele sv. Markéty, kterým měl vyvrcholit čtrnáctidenní workshop.
Divadelníkům jsme se pak snažili zprostředkovat tento vhled a umožnit tak dotknout se lokálního kontextu nejen kostela, na nějž jsme se soustředili především, ale i celého místa.
Náš zájem původně zaměřený na jeden objekt – kostel sv. Markéty – nás přivedl k obecnému tématu vztahu lidí k místu, ve kterém žijí. K obsáhnutí tématu pochopitelně nepostačoval dvoutýdenní letní pobyt a rozhodli jsme se mu věnovat i nadále . Nakonec náš průzkum přerostl původní rámec naší účasti na site specific projektu a byl pro nás inspirací pro hlubší poznání daného prostředí. Opřeli jsme se o příběhy, o biografická vyprávění patnácti místních obyvatel, které jsme nahrávali, popř. natáčeli na video. Z nich pak vznikl filmový dokument To kostel ještě byl, který se stal součástí CD-ROMu Pohyby zrcadla.
Vesnice nás natolik zaujala, že jsme se tam s podporou Česko-německého fondu budoucnosti vraceli ještě další tři roky a sbírali jsme paměti odsunutých i současných obyvate Šonova. Z materiálů nakonec vznikl Film To kostel ještě byl.
RAJČANOVÁ M., ŠMÍD R. Místa slova in: BIOGRAF Č. 38/ 2003, str. 63-84
2000 SPILKY – Praha /bývalý Měšťanský pivovar v Holešovicích/