Zajímají mě přesahy nejen do blízkých společensko-vědních disciplin, ale i do světa umění. S použitím etnometod vznikají moje fotografické, divadelní (akce site specific) i filmové projekty. Zabývám se také vizuální analýzou městského a venkovského prostoru i světem médií.
Od začátku 90. let, kdy jsem se zabýval i kvantitativními terénními sociologickými výzkumy (např. pro Sociologický ústav ČSAV, Nestlé, 1. IN, TV Prima) se můj zájem postupně více soustředil na kvalitativní sociologii, především na vizuální a biografickou sociologii. Fotografii jako výzkumnou techniku v sociologickém výzkumu používám od poloviny osmdesátých let.
PROJEKTY (výběr)
1997 – současnost
externě přednáší předmět Vizuální sociologie na Fakultě humanitních studií UK
2011 – 2012
vedoucí projektu divadelního průzkumu předlického romského ghetta v Předlicích – galerie Armaturka, site specific Široká smyčka, Ústí nad Labem /sociologické site specific, filmový dokument, fotografická výstava, vizuální case study Široká smyčka/
2010 – 2012
externí pedagog DAMU – v rámci pilotního projektu předmětu Divadelní tvorba v netradičním prostoru – předmět Sociologie prostoru
2009
vedoucí projektu komparativní vizuální analýzy sociálního potenciálu Jirkova a Bechyně, ve spolupráci s Katedrou sociální práce UJEP v Ústí nad Labem
2007 – 2008
Město/za-město (od Anděla do Nové Vsi) – proměny městského prostoru /projekt v rámci výuky vizuální sociologie na FHS UK/
2005 Na půdě Masarykovy univerzity jsem založil vědu o strašácích – terriculologii.
2002: PODCHOD – Praha /podchod do továrny Avia v Letňanech/
Projekt site specific Podchod, na kterém jsem spolupracoval se socioložkou Magdalénou Rajčanovou přesáhl stejně, jako tomu bylo i v Šonově, samotné site specific představení „Cesty příběhů, příběhy cest“.
Slohové práce na téma Tajemné Letňany, které jsme získali od žáků tamních základních škol jsme využili k napsání adventure case study, která popisovala život dětí v této lokalitě. Z úryvků slohových prací jsme vytvořili i dětskou hru – Tajemné Letňany, která hráče v koncetrované podobě provází po místech spojených s autentickými příběhy, které zde místní děti zažily. Jako ilustrace k hernímu plánu jsme využili kresby žáků letňanské ZŠ s výtvarným zaměřením. Dětem i většině učitelů se hra líbila, podstatně méně už tehdejšímu vedení letňanské radnice, a tak vyšla jen jako příloha časopisu Biograf.
Plánek hry
RAJČANOVÁ M., ŠMÍD R. A co děti, mají se kde bát? in: BIOGRAF Č. 28/ 2002, str. 59-80
Další sociologickou akcí v rámci projektu Podchod, tentokrát s bezprostředním využitím fotografie, byla předvánoční fotoanketa Kdo u vás nosí dárky? Odehrávala se před tamním supermarketem a její účastníci se rozhodovali, zda vloží hlavu do vyřezaného otvoru panelů s namalovaným Ježíškem nebo Santa Clausem. Z portrétů jsme pak uspořádali výstavu v leťňanském podchodu, kam si mohli účastníci ankety přijít pro fotografie. Výstava tak byla současně pozvánkou na akce, které tam souběžně probíhaly.
2001: POHYBY ZRCADLA – Šonov /kostel sv. Markéty/
Naše více než tříleté bádání v Šonově začalo pozváním na přípravu akce site specific, která se měla odehrát v tamním, řadu let opuštěném, kostele sv. Markéty. Pro představení v šonovském kostele jsme měli jako sociologové (společně s Magdalénou Rajčanovou) za úkol sesbírat vyprávění pamětníků. Byť to byl čas pro přípravu site specific relativně dlouhý (byly na to dva týdny) pro relevatní sociologickou práci zdaleka nestačil.
A to hned z několika důvodů – naše poznání bylo za tu dobu jen velmi letmé a povrchní. Rovněž byla prakticky nemožná triangulace jednotlivých vyprávění pamětníků, abychom eliminovali skutečnosti, které nám pamětníci, ať už vědomě či nevědomě, neřekli tak, jak se skutečně udály. Neméně důležité byly pro nás i důvody etické, neboť se nám místní lidé svěřovali často s intimními rodinnými příběhy, o kterých jsme si nebyly jisti, jsou-li v surové podobě vhodné k bezprostřední veřejné prezentaci v rámci představení. Prvním výstupem byl film, dodělávaný ad hoc pro potřeby CD Pohyby zrcadla, které mělo celý projekt komplexně představit v kontextu kulturního a občanského dění na Broumovsku.
Pak jsme s podporu Česko-německého fondu budoucnosti jezdili do Šonova téměř další dva roky. Nejen tam, prostudovali jsme materiály Okresního archivu v Náchodě, navšívili Muzeum Broumovska ve Forchheimu a setkali se i s odsunutými obyvateli Šonova. Z vyprávění pamětníků jsem zrekonstruovali osudy vybraných míst v obci od konce 30. let až do konce minulého století. Zajímala nás „místa slova“, tak jsme nazvali šonovské kostely a hospody, kde se odehrávala většina tehdejšího společenského života.
RAJČANOVÁ M., ŠMÍD R. Místa slova in: BIOGRAF Č. 38/ 2003, str. 63-84
2001 – současnost
se mj. sociologicko-fotograficko-filmově-organizačně podílí na přípravě site specific
1999 – 2002
sociologicko-fotografický projekt U nich doma (sociologicko-fotografický výzkum Romů, Litvínov, Most, Chanov)
1991
fotografická výstava Člověk politický, člověk erotický (Český Těšín, Ostrava, Nový Jičín)
1990
Vizuální analýza předvolební bilboardů, plakátů a případných ataků na ně. (Sociologický ústav ČSAV, Praha)
Sociologicko-fotografická anketa, která se zabývala situací před prvními demokratickými volbami – postoje k představitelům jednotlivých politických stran a hnutí, postoje ke KSČ a vyrovnání s totalitní minulostí (anketa pro časopis Reflex, dotazníkové šetření proběhlo ve spolupráci s UK a Sociologickým ústavem ČSAV)